Na jednom z našich setkávání padla výzva, že bychom se měli intenzivněji zaobírat tímto veršem:
Tehdy [Ježíš ]řekl svým učedníkům: “Žeň je velká, dělníků je však málo. Proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.”
Mezi křesťany se jedná o poměrně známý verš, který najdeme v evangeliu podle Lukáše (10:2) i Matouše (9:37-38) a běžně se vykládá jako výzva k evangelizaci a rozšiřování Božího království, eventuelně k vyučování lidí zákonu.
Když jsem se připravoval na další setkání, tak při hledání slova „žeň“ v Písmu jsem narazil v Evangeliu podle Matouše (tedy ze stejné knihy, kde je výše uvedená výzva Ježíše) v 13. kapitole na tento verš:
On [Ježíš] [jim] odpověděl: “Rozsévač dobrého semena je Syn člověka a pole je svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho Zlého; nepřítel, který je zasel, je Ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. (Matouš 13:37-39)
Jak čteme, tak Ježíš poměrně jasně deklaruje, co je myšleno žní a kdo jsou ženci.
Když člověk hledá dál, dostane až do knihy Zjevení, kde čteme:
A uviděl jsem, hle, bílý oblak a na oblaku sedí někdo podobný Synu člověka, na hlavě má zlatou korunu a v ruce ostrý srp. A další anděl vyšel ze svatyně a volal mocným hlasem na toho, který seděl na oblaku: “Pošli svůj srp a začni žeň, protože přišla hodina žně a dozrála úroda země.” A ten, který seděl na oblaku, hodil svůj srp na zem a země byla požata. (Zjevení 14:14-16)
Jak tyto části souvisí? Když verše spojíme, vychází nám, že Ježíš vybízí „Pána žně“, aby vyslal anděly na dobu skonání věku. Jak tomu rozumíte? V obou případech to přece pronesl přímo sám Ježíš, tak tomu přeci být musí?!
Abych byl upřímný několik dnů jsem se tímto spojením trápil, než jsem pochopil, že o žni se v Bibli mluví v třech různých variacích, a to v souvislosti:
- s evangelizací,
- s koncem světa,
- se zemědělskou činností.
Ač mezi užitím výrazu „žeň“ vidíme podobnou obraznost, není dobré je spojovat způsobem, jak jsem výše učinil :).
Vít Pechanec
autor není teolog, ale věří, že je teofil