Aby nic nepřišlo nazmar!

Úvodem si přečteme známý příběh o nasycení pěti tisíců lidí. Najdeme jej v Evangeliu podle Matouše i Marka, ale pojďme si přečíst, jak to zapsal apoštol Jan: 

1 Potom Ježíš odešel na druhý břeh Galilejského neboli Tiberiadského moře. 2 Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která činil na nemocných. 3Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. 4Byly blízko velikonoce, židovský svátek. 5 Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, že k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: “Kde nakoupíme chleba, aby se tito lidé najedli?” 6 To říkal, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce dělat. 7 Filip mu odpověděl: “Ani chleby za dvě stě denárů nestačí, aby si každý trochu vzal.” 8 Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl: 9 “Tady je chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro takové množství!” 10 Ježíš řekl: “Postarejte se, ať se lidé posadí.” Na tom místě bylo mnoho trávy. I posadili se muži v počtu asi pěti tisíc. 11Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím, stejně i z ryb dostali, kolik chtěli. 12 Když se nasytili, řekl svým učedníkům: “Seberte zbylé úlomky, aby nic nepřišlo nazmar.“ 13 Sebrali je tedy a úlomky z těch pěti ječných chlebů, které přebyly těm, kteří se najedli, naplnili dvanáct nůší.

Evangelium podle Jana 6:1 – 13

Ten totiž uvedl, že k posbírání úlomků z chlebů dal pokyn přímo Ježíš. Nekladli jste si někdy otázku, proč bylo nutné je posbírat? Jídla bylo dost a viditelně Ježíšův zázrak by stačil na nasycení neomezeného počtu lidí, které by na místo přišlo. Proč se ještě sbírat s drobky? 

Věřím, že Ježíš v tom měl záměr ukázat nám, že se nesmí plýtvat s jeho dary, s jeho štědrostí. Prostě nic, co je od Něho, by nemělo přijít nazmar!

Vít Pechanec
autor není teolog, ale věří, že je teofil 🙂